Charakteristika

V únoru r. 2000 se 19 obcí okresu Česká Lípa sdružilo do Mikroregionu Podralsko a k nim se přidaly 2 obce z okresu Mladá Boleslav a 3 obec okresu Liberec. Tzn., že v současné době je v Mikroregionu Podralsko dobrovolně sdruženo 24 obcí náležejících převážně do Libereckého kraje, s přesahem do kraje Středočeského. Předmětem činnosti mikroregionu je koordinace nejen společného postupu při realizaci záměrů ve městech a obcích oblasti Podralska, včetně plánování investičních akcí do budoucna v návaznosti na potřeby celého regionu vyplývajících z koncepcí rozvoje celé oblasti, ale také společného zapojování občanů mikroregionu do dění v tomto území a do jejich společného rozhodování.

Situační pozice mikroregionu je zřejmá z následujícího mapového podkladu.

Schematické vymezení MRG Podralsko v základní mapě ČR

Území MRG Podralsko je vymezeno dvaceti čtyřmi obcemi, z nichž v okrese Česká Lípa leží následujících devatenáct: Bezděz, Bohatice, Brniště, Doksy, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Jablonné v Podještědí, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Okna, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Rokytá, Stráž pod Ralskem, Tachov, Velenice, Velký Valtinov a Zákupy. Obec Osečná, Cetenov a Křižany patří do okresu Liberec a obce Bělá pod Bezdězem a Dolní Krupá do okresu Mladá Boleslav. V severní části má MRG společnou hranici se SRN (obec Jablonné v.P.). Některé z obcí jsou také členy MRG Svazek obcí Máchův kraj.

Celková rozloha MRG Podralsko je 616,9 km2. Začátkem roku 2008 zde žilo cca 33 000 obyvatel. Svou hustotou cca 50 obyv./km2 se řadí k nejméně zalidněným oblastem (průměr okresu Česká Lípa 93 obyv./km2, Liberekého kraje 136 obyv./km2, ČR 130 obyv./km2).

Mezi obcemi jsou významné rozdíly v absolutní velikosti rozlohy území. Nejmenší obcí, co se rozlohy týče, je obec Bohatice - 393 ha, největšími obcemi jsou Doksy - 7 492 ha a zejména Ralsko - 17 025 ha. To je touto rozlohou, po obci Praha a Ostrava, třetí největší obcí v ČR.

Podle počtu obyvatel lze obce Podralska rozdělit do kategorií:

  • obce do 200 obyvatel: Bohatice, Dolní Krupá, Tachov, Velenice, V. Valtinov, Rokytá

  • 201 až 500 obyvatel: Bezděz, Hamr na J., Noviny p. R., Pertoltice p. R., Bělá pod Bezdězem, Cetenov, Okna

  • 501 až 1 000 obyvatel: Křižany, Dubnice

  • 1 001 - 2 000 obyvatel: Osečná, Ralsko, Brniště, Dubá

  • 2 001 - 5 000 obyvatel: Bělá p. B., Jablonné v P., Stráž p. R., Zákupy

  • nad 5 000: Doksy, Mimoň

Dle průzkumu vztahů mezi obcemi nemá mikroregion jednoznačné spádové středisko. V různých souvislostech jsou uváděna města Mimoň, Doksy, Stráž p.R., Zákupy. Nejvíce společných vazeb je směrováno na město Mimoň, které leží v těžišti řešeného území na křižovatce dvou pro mikroregion nejvýznamnějších silnic II. třídy (II/270 spojující Jablonné v Podještědí - Stráž pod Ralskem - Mimoň - Doksy a II/268 spojující Dolní Krupou - Ralsko (Kuřívody) Mimoň - Bohatice - Zákupy).

Řešené území je součástí České křídové tabule, na severu navazuje na útvary Lužických hor a Ještědského hřebene. Krajinný ráz mikroregionu je jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Současný stav životního prostředí v mikroregionu lze charakterizovat jako příznivý, avšak s lokálně narušenými složkami (staré ekologické zátěže plošně rozsáhlého charakteru, související s těžbou uranu a bývalou vojenskou činností). Na území se z hlediska ochrany přírody nacházejí některá zvláště chráněná území (CHKO Lužické hory, CHKO Kokořínsko, množství maloplošných chráněných území, ptačí oblasti a lokality evropského významu zařazené v soustavě NATURA 2000).

K charakteristice této krajiny přispívají hlavně zdejší lesní pozemky (zvláště území obcí Bezděz, Ralsko a Doksy) a významné vodní plochy (Doksy, Hamr n.J., Stráž p.R.). Historický ráz kulturní krajiny je narušen existencí v minulosti scelených honů orné půdy a některých velkokapacitních zemědělských komplexů. Ještě podstatnější je pak existence pozůstatků areálů bývalého Výcvikového vojenského prostoru Ralsko (s tím mj. i související zánik osídlení) či existence neopomenutelných pozůstatků (včetně kontaminace podzemních vod a půdy) po těžbě uranu. S nedávnou historií souvisí i vysídlení v podstatě celého území MRG v důsledku odsunu německého obyvatelstva po ukončení 2. světové války. Všechny uvedené aspekty významně poznamenávají vztah obyvatelstva ke zdejšímu prostoru, ale i jejich kvalitu života, vzájemnou spolupráci a pospolitost, která byla uvedenými historickými událostmi značně nabourána.

Převážná část MRG Podralsko náleží mezi hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje. Převažujícími zaměstnavateli jsou firmy navázané na automobilku v Mladé Boleslavi, nemalá část pracovníků je dosud i přes pokračující útlum zaměstnána v uranovém průmyslu. Zemědělská činnost, lesnictví a rybníkářství byly historicky hlavními hospodářskými činnostmi v tomto mikroregionu. Potenciál k těmto činnostem má MRG i nadále. Proto je společenským cílem tyto činnosti obnovit, optimalizovat je a podporovat zvyšování kvality zdejšího venkovského způsobu života. Důležitý je i zdejší rekreační a turistický potenciál území. V souvislosti s útlumem těžby uranu a uvolněním VVP Ralsko se zde otvírají perspektivy pro rozvoj cestovního ruchu.

S cílem navázat užší rozvojovou spolupráci nejen mezi jednotlivými samosprávami obcí v Podralsku, ale i mezi samosprávami s podnikateli a se zdejšími nestátními neziskovými organizacemi, byla v tomto území založena Místní akční skupina Podralsko (MAS = LAG Podralsko). Rozsah jejího území je podchycen v následujícím mapovém výřezu, kde je zelenou barvou označeno území MRG Podralsko. Z obrázku je zřejmé, že základ MAS Podralsko tvoří MRG Podralsko. Je proto naprosto jasné, že zkušenosti obcí MRG jsou předávány i obcím a komunitám tvořících MAS Podralsko, ale i již výše zmíněného MRG Svazek obcí Máchova kraje. Proto dopad činností v MRG Podralsko uskutečněných se velmi jednoduše a rychle dostává i za jeho hranice. To platí i přes úzkou vazbu obcí Dolní Krupá, Rokytá a Bělá pod Bezdězem směrem ke Středočeskému kraji.

Identifikace území MAS (LAG) Podralsko, s vyznačením území MRG Podralsko

Společné problémy obcí MRG Podralsko, vazba na strategické dokumenty

Mikroregion Podralsko byl založen v r. 2000. V tomto roce bylo pro příhraniční mikroregiony Euroregionu Nisa z programu PHARE CBC ´97 financováno zpracování „Rozvojových studií venkovských mikroregionů" (zpracovatel SAUL s.r.o. Liberec, 2000), tzn. i pro MRG Podralsko. Pro toto území se jednalo (a dosud se i jedná) o první ucelený průřezový dokument rozvojového charakteru. V analytické části studie je shrnuta situace mikroregionu dle jednotlivých resortních tématik a v návrhové části jsou uvedena doporučení, která by bylo vhodné řešit. Z této studie je i následující tabulka, která uvádí výsledky tehdejšího hodnocení problémů v obcích mikroregionu (r. 2000), a to dle jejich četnosti a důležitosti.

Společné problémy uvedené více než jednou obcí z „Rozvojové studie venkovského mikroregionu Podralsko" (SAUL s.r.o., 2000)

(do identifikace problémů se zapojilo 20 obcí)

Problém

Počet obcí, které problém uvedly

Pořadí důležitosti

špatný stav komunikací

17

1. až 8.

nedostatečné služby, občanská vybavenost

11

2. až 7.

nezaměstnanost, málo pracovních příležitostí v místě

9

1. až 9.

špatný technický stav obecních a památkových objektů, vzhled města

9

1. až 9.

kanalizace

9

1. až 9.

nedostatek bytů, st. parcel, zanedbaný bytový fond

8

1. až 6.

špatná dopravní obslužnost, místní zatížení dopravou

6

2. až 10.

vodovod

6

1. až 7

zanedbaná péče o krajinu, vodní plochy

6

2. až 8.

chybí kultura,sport, spolková činnost

5

3. až 7.

nutné řešit cestovní ruch, turistiku

5

2. až 10.

nízké zapojení obyvatelstva do veřejného života,

mezilidské vztahy na nízké úrovni

5

1. až 8.

energetické zabezpečení, plyn, posílení el. rozv.

4

1. až 7.

komunální odpad, černé skládky

3

1. až 4.

stárnutí a odliv obyvatelstva, chalupáři

3

1. až 4.

využít dobré podmínky pro rozvoj zemědělství

3

1. až 3.

nedostatky a zpoždění v  privatizaci, restituci, využívání bývalých státních rekreačních zařízení

2

2. až 5.

Z tabulky vyplývá, že již v roce 2000 vnímaly obce mikroregionu za významný problém nízké zapojení zdejšího obyvatelstva do veřejného života, včetně nízké úrovně mezilidských vztahů. Tento problém přetrvává i nadále.

V roce 2003 zpracovala firma Tima s.r.o. Liberec pro MAS Podralsko analýzu území této místní akční skupiny. Z ní lze citovat výčet jednotlivých prvků potenciálu dalšího rozvoje této oblasti:

  • existence místních partnerství, která umožňují společné projekty se synergickým efektem

  • rozvoj cestovního ruchu se může stát jedním z významných zdrojů příjmů obcí s multiplikačním efektem, prostředkem k oživení obcí, k rozvoji podnikatelských aktivit a k údržbě krajiny

  • využití státních a evropských podpůrných programů pro podporu zemědělství, lesnictví a rozvoj venkova

  • rozvoj spolupráce s dalšími obcemi a se sousedními mikroregiony

  • rozvoj nových produktů cestovního ruchu (velkoobora, cykloturistika)

  • podpora řemesel a dalších živností, malého a středního podnikání

  • rozvoj podnikatelských aktivit, uplatnění zahraničních investorů

  • uskutečňování akcí nadregionálního významu

  • rozvoj ekologicky orientovaného zemědělství směřujícího k zachování krajinných funkcí

  • revitalizace říčních systémů a využívání vody v krajině (Svitavka, Panenský potok, Bělá, malé rybníky)

  • ekologická likvidace odpadů

Nejenže se v tomto výčtu opět předpokládá dobrá kvalita místní komunity (viz. první potenciál), ale u některých uvedených potenciálových prvků se již objevují i znaky respektování principů udržitelného rozvoje s přihlédnutím na možnosti místního prostředí. Tuto okolnost je nutné vnímat jako první pozitivní výstup z hlediska strategického plánování udržitelného rozvoje mikroregionu.

Mikroregionu však chybí aktuální a systematicky za sebou jdoucí plánovací dokumenty strategického rozvoje (strategie rozvoje MRG, program rozvoje MRG, akční plány MRG či jednotlivých obcí MRG), které by vznikaly komunitním způsobem a v nichž by byly zohledněny nejen požadavky samospráv obcí, ale i zdejších podnikatelských subjektů, nestátních neziskových organizací či veřejnosti, a které by byly zpracovány v souladu s principy udržitelného rozvoje.

Apel na zpracování takovýchto dokumentů, ale i na zavádění místních Agend 21, zaznívá v cílech a v opatřeních strategických rozvojových dokumentů Libereckého kraje. Konkrétně:

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 (schválená Zastupitelstvem LK dne 24.4.2007 usnesení č. 122/07/ZK)

Strategický cíl E: Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti

Rozvojové opatření E.4: Koncepční řízení rozvoje

Aktivita: Vytvoření, resp. aktualizace strategických rozvojových dokumentů kraje, měst a obcí, turistických regionů, svazků obcí.

Rozvojové opatření E.5: Podpora rozvoje občanské společnosti

Aktivita: Metodická, odborná podpora občanské společnosti a jejího rozvoje pomocí zavádění MA21

Rozvojové opatření E.6: Zkvalitnění veřejné správy

Aktivita: Zavádění moderních nástrojů řízení - CAF, benchmarking, ISO řad 9 000 či 14 000, EMAS, MA21

 

Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 (schválen Zastupitelstvem LK dne 30.10. 2007 usnesení č. 287/07/ZK)

Strategický cíl E: Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti

Rozvojové opatření E.4: Koncepční řízení rozvoje

Dílčí opatření E.4a: Strategické plánování

Aktivita E.4a.5: Podpora při prosazování a implementaci strategií udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni

Rozvojové opatření E.5: Podpora rozvoje občanské společnosti

Aktivita E.5.1: Zvyšování spolupráce samospráv LK mezi sebou, NNO mezi sebou, podnikatelských subjektů mezi sebou a všech těchto sektorů spolu navzájem

Aktivita E.5.15: Metodická, odborná podpora občanské společnosti a jejího rozvoje pomocí zavádění místní Agendy 21

Rozvojové opatření E.6: Zkvalitnění veřejné správy

Aktivita E.6.1: Zavádění moderních nástrojů řízení - CAF, benchmarking, ISO řad 9 000 či 14 000, EMAS, MA21, atd.

Aktivita E.6.18: Zlepšování kvality a vzájemné provázanosti strategických a územně plánovacích dokumentů na různých hierarchických úrovních v rámci kraje z hlediska dynamiky socioekonomických změn ve vazbě na udržitelný rozvoj