Řeka Ploučnice a příroda v okolí
Řeka Ploučnice
Ploučnice je pravostranný přítok Labe, do něhož se vlévá v Děčíně ve výši 121,4 m nad mořem a plocha jejího povodí činí 1 194km2. V pojmenování řeky není dosud jednoty: v některých mapách je jménem Ploučnice označován její tok až od výtoku z Horecké nádrže u Stráže pod Ralskem, někdy dokonce jen od soutoku s Panenským potokem v Mimoni. Ani v názorech na její pramen nepanuje jednota. Od ústí do Labe je nejvzdálenější pramen na ještědském svahu nad Horními Pasekami v nadmořské výšce přibližně 750 m n. m. Tento pramen, je ve vzdálenosti asi 108 km od ústí, z něho vytékající, někdy Janovodolským potokem nazývaný potůček, však v sušších částech roku vysýchá. Proto je běžně za pramen Ploučnice považována tůň u Osečné v nadmořské výšce 385 m, ležící těsně u Jenišovského rybníka. Pramenná tůň je od ústí v Děčíně vzdálena asi 103 km. Z jejího tmavého dna tryská několik (až dvacet) pramenů s vířícím pískem, obklopených nápadnými světlými písčitými skvrnami a voda z ní teče do přímo navazujícího Jenišovského rybníka. Vydatnost pramenů je taková, že v úseku toku od Osečné do Lázní Kundratic stačila k pohonu několika mlýnů.
Výškový rozdíl asi 263 m mezi pramennou tůní a ústím do Labe je tedy poměrně malý, průměrný relativní spád je jen 2,56 ‰. Řeka má mimoto poněkud neobvyklé spádové poměry: v horním toku pod Osečnou má spád až 33,8 ‰, v dolním toku západně Žandova pak přibližně 7 ‰. Ve střední části toku však spád klesá v průměru na asi 0,8 ‰, v úseku mezi Hradčany a Českou Lípou dokonce na 0,6 ‰. Ploučnice se tu v četných meandrech vine širokou údolní nivou s hojnými zamokřenými úseky. Řečiště je na obou stranách lemováno vyvýšenými břehovými valy. Při vysoké hladině řeky vybřežená voda se po opadnutí proto nemůže stahovat zpět do řečiště a odtékat, takže mezi meandry vznikají četné trvale zamokřené plochy. Obyvatelé se tento stav snažili napravovat četnými odvodňovacími kanály, to se jim však ani dříve příliš nedařilo a sklízeli na zdejších zamokřených lukách zpravidla jen podřadnou píci. Dnes jsou tyto kanály zarostlé, často zasypané nebo přeložením meandrů od řečiště oddělené a svoji funkci plnit nemohou, takže velká část údolní nivy zůstává trvale zamokřená, v některých místech se v ní udržuje volná vodní hladina.
Již v minulých stoletích byl tok Ploučnice lidskou činností silně pozměňován. Podél celého toku byly budovány náhony k mlýnům a rybníky zajišťující pro ně pohonnou vodu i v letním období, úpravy se však neomezovaly jen na tato poměrně malá vodní díla. Postupně bylo v údolí vybudován mnoho rybníků. Pravděpodobně již koncem 16. století vznikla velká soustava vodních děl k pohonu železných hamrů v Chrastné, Břevništi, Hamru a Novinách. Nad prvním dílem, Chrastenským rybníkem byla k tomu na Ploučnici zřízena propusť, kterou se nadbytečná voda dala odvádět z Ploučnice asi 3,5 km dlouhým umělým korytem, zvaným “Heidegraben”, do Hamerského rybníka. Ten byl asi původně založen právě k pohonu hamru v nynější obci Hamr. Odtud pak voda směřovala zpět do Ploučnice, tekoucí údolím severně Stráže, kde se otáčela k jihu. Za Stráží do ní ústil náhon Strážského mlýna, mohutné roubené stavby, stržené teprve v 80. letech minulého století. Těmito vodními díly se průtok Ploučnice výrazně snižoval a podle pověstí mlynáři například v České Lípě pro nedostatek vody v Ploučnici často nemleli. Během 18. až 19. století pak bylo mnoho těchto rybníků vrchností rušeno a zbývají z nich již jen nápadné hráze v polích, např. ve Velkém Grunově.
V lukách pod Hamerským rybníkem nad Stráží p. Ralskem byla před první světovou válkou postavena první z plánovaných protipovodňových nádrží na Ploučnici nad Stráží p. Ralskem, zvaná dnes “Horka”, “Horecká nádrž”.
Další protipovodňová nádrž byla projektována v údolí mezi Ralskem a Lipkou; stará sypaná zemní hráz zde přehražuje údolí a tok Ploučnice byl z údolní nivy převeden do roklí na rozšířených geologických poruchách a do uměle vysekaných tunelů (“průrva Ploučnice”). Později zde plánoval uranový průmysl zřídit sběrnou nádrž pro vypouštěné vody z čistírny, inženýrsko-geologický průzkum však ukázal, že údolí Ploučnice je v těchto místech založeno v propustném pískovci a dodnes zachovaná hráz, postavená nejspíše pro pohon železného hamru v Novinách, podle inženýrsko-geologického posudku ani nebyla dokončena. Ukazují na to také zbytky náhonu, vedeného podle nynější silnice ze Stráže do Novin a přivádějícího vodu do úrovně přepadu v koruně hráze nad bývalou, dnes již zbouranou textilní továrnou.
Stavbu další protipovodňové nádrže, plánované u Veselí, která měla zatopit údolí s meandry Ploučnice až k Hradčanům, se až do druhé světové války nepodařilo zahájit. Provedena byla pouze regulace v úseku, v němž řeka protéká městem Česká Lípa.
Pohromou pro údolí Ploučnice se stal objev zvýšených koncentrací uranu v pískovcích mezi Mimoní a Hamrem. V průběhu průzkumných prací docházelo k znečisťování Ploučnice a jejích sedimentů uranonosnými vrtnými kaly, později, i když v menší míře, do vybudování řádně fungující čistírny odpadních a důlních vod ještě k znečistění nedostatečně odsedimentovaným radiobarytem. Jako součást čistícího zařízení byl rybník Pustý v Hamru přebudován na odkalovací nádrž, jako zásobní nádrž na vyčištěné technologické vody k dalšímu použití byla vybudována (nyní vypuštěná) nádrž “Ještědka”, část dřívějšího mlýnského náhonu strážského mlýna prodloužena tak, aby vyčištěné přebytečné vody byly vedeny mimo Stráže p. R. a vypouštěny do Ploučnice až jižně od města. Druhá část náhonu, vedoucí přes Stráž, byla zasypána, domky kolem něho strženy a na jejich místě postaveny panelové stavby.
Nejhůře však dopadl vlastní tok Ploučnice. Pod záminkou “ochrany obyvatel před zářením” byla Ploučnice postupně “regulována” od Hamru přes Noviny a Mimoň až k ústí Ploužnického potoka. Její přirozeně meandrující koryto bylo nahrazeno technokratickým, přímočaře nebo velkými oblouky vedeným kanálem a v části údolí před průrvou, kde Ploučnice protéká oblastí tzv. vyluhovacích polí, byly k ochraně jejího toku před případnými úniky technologických roztoků vybudovány záchytné kanály rovnoběžné s korytem řeky. Dno regulovaného koryta je tvořeno záhozem z čedičového štětu a břehy jsou vyložené čedičovými bloky, aby byl zajištěn nerušený průtok vody. Regulace byla rozdělena do několik etap od Hamru směrem po proudu k Mimoni a byla v r. 1981, kdy se pracovalo na regulaci úseku pod Novinami p. R., postižena stoletou povodní. Stavební práce byly prováděny bez zajištění proti odnosu rozvířených, radioaktivně znečistěných zemin, a tak se v konečném efektu pod posledním regulovaným úsekem, kde se v meandrujícím, regulačními zásahy nepostiženém korytě, prudce snižuje rychlost proudění vody (v místech od konce regulace až za most nové silnice v Borečku) usazováním jemného radioaktivně znečistěného kalu vytvořila tzv. centrální deponie radioaktivity. Úseky meandrů mimo regulované koryto, zejména pod Mimoní, ač také zasažené znečištěním, byly ponechány nevyčištěné a uzavřeny na způsob mrtvých ramen. Srovnávací studie biologie Ploučnice před a po regulaci, provedené Vodohospodářským ústavem TGM v Praze-Podbabě zjistila podstatné snížení počtu druhů i organismů žijících v řece, což bylo vysvětleno jako důsledek radioaktivního znečistění.
Rozsah radioaktivního znečistění toku a údolní nivy Ploučnice byl zjišťován společným projektem Povodí Ohře a Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze-Podbabě a rozsah znečistěného území stanoven měřeními na náhodně vybraných profilech přes údolní nivu na 656 ha z celkové plochy necelých 1000 ha. Podrobné terénní měření úrovně radioaktivního znečistění v pravidelné síti, prováděné státním podnikem DIAMO, však ukázalo, že skutečný rozsah znečistěných ploch se rovná pouze několika procentům tohoto rozsahu a že zvýšené úrovně radioaktivity jsou vázány převážně bezprostředně na břehové valy a dosahují zpravidla rozměrů nanejvýše několika desítek metrů v průměru.
Dalšímu pokračování regulace zabránila jednak existence vojenského prostoru, jednak zhroucení komunistického režimu, kdy pro Povodím Ohře projektované pokračování regulace mezi Č. Lípou a Stružnicí již nebyly státem poskytnuty potřebné finance. Provedena byla již jen regulační stavba menšího rozsahu v oblasti dvou meandrů Ploučnice od Žízníkovského mostu směrem k České Lípě, kde měly být vyzkoušeny různé, přírodě bližší způsoby zpevňování břehů.
RYBY, OBOJŽIVELNÍCI, PLAZI, SAVCI
A) DRUHY BEZ ZVLÁŠTNÍ OCHRANY
RYBY (PISCES, OSTEICHTHYES)
-
Candát obecný (Stizostedion lucioperca) – nasazován, omezený výskyt
-
Jelec proudník (Leuciscus leuciscus) – nasazován, omezený výskyt
-
Jelec tloušť (Leuciscus cephalus) – nasazován, hojnější
-
Karas obecný (Carassius carassius) - hojný
-
Perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus) – nasazován, hojný
-
Plotice obecná (Rutilus rutilus) – nasazována, hojná
-
Pstruh obecný potoční (Salmo trutta + Morpha fario) – nasazován, ojedinělý výskyt
-
Mřenka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus) – omezený výskyt
-
Cejn velký (Abramis brama) – nasazován, hojný
-
Cejnek malý (Blicca bjoerkna) – nasazován, omezený výskyt
-
Hrouzek obecný (Gobio gobio) – hojný
-
Kapr obecný – všechny formy (Cyprinus carpio) – nasazován, omezený výskyt
-
Lín obecný (Tinca tinca) – nasazován, omezený výskyt
-
Okoun říční (Perca fluviatilis) – hojný
-
Slunka obecná (Leucaspius delineatus) – hojná
-
Štika obecná (Esox lucius) – hojná
-
Ježdík obecný (Gymnocephalus cernus) – omezený výskyt
-
Tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix) – nasazován, ojedinělý výskyt
-
Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) – nasazován, ojedinělý výskyt
-
Úhoř říční (Anguilla anguilla) – nasazován, méně hojný
OBOJŽIVELNÍCI (AMPHIBIA)
-
Skokan hnědý (Rana temporaria)
SAVCI (MAMMALIA)
-
Krtek obecný (Talpa europaea)
-
Ježek západní (Erinaceus europaeus)
-
Rejsek obecný (Sorex araneus)
-
Rejsek malý (Sorex minutus)
-
Rejsec černý (Neomys anomalus) současný stav populace nejasný
-
Rejsec vodní (Neomys fodiens)
-
Bělozubka šedá (Crocidura suaveolens)
-
Netopýr vodní (Myotis daubentoni)
-
Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus)
-
Norník rudý (Clethrionomys glareolus)
-
Hryzec vodní (Arvicola terrestris)
-
Hraboš mokřadní (Microtus agrestis)
-
Hraboš polní (Microtus arvalis)
-
Ondatra (Ondatra zibethicus)
-
Myšice temnopásá (Apodemus agrarius)
-
Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus)
-
Potkan (Rattus norvegicus)
-
Myš domácí (Mus musculus)
-
Kuna skalní (Martes foina)
-
Lasice kolčava (Mustela nivalis)
-
Liška obecná (Vulpes vulpes)
-
Zajíc polní (Lepus europaeus)
-
Srnčí zvěř (Capreolus capreolus)
B) DRUHY ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DLE PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKY MŽVP č. 395/1992 Sb.
DRUHY KRITICKY OHROŽENÉ
OBOJŽIVELNÍCI (AMPHIBIA)
-
Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) – výskyt omezený
-
Skokan skřehotavý (Rana ridibunda) – výskyt hojný
DRUHY SILNĚ OHROŽENÉ
OBOJŽIVELNÍCI (AMPHIBIA)
-
Čolek obecný (Triturus vulgaris) – výskyt omezený
-
Skokan štíhlý (Rana dalmatina) – výskyt omezený
PLAZI (REPTILIA)
-
Ještěrka obecná (Lacerta agilis) – výskyt omezený
-
Slepýš křehký (Anguis fragilis) – výskyt hojný
SAVCI (MAMMALIA)
-
Vydra říční (Lutra lutra) – výskyt ojedinělý
DRUHY OHROŽENÉ
RYBY (PISCES, OSTEICHTHYES)
-
Mník jednovousý (Lota lota) – uměle nasazován, výskyt ojedinělý
-
Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) – současný stav populace není znám
OBOJŽIVELNÍCI (AMPHIBIA)
-
Ropucha obecná (Bufo bufo) – výskyt hojný
-
Kuňka ohnivá (obecná) (Bombina bombina) – výskyt omezený
PLAZI (REPTILIA)
-
Užovka obojková (Natrix natrix) – výskyt hojný
SAVCI (MAMMALIA)
-
Veverka obecná (Sciurus vulgaris) – výskyt omezený
C) DRUHY ZAŘAZENÉ V ČERVENÉM SEZNAMU OHROŽENÝCH A VZÁCNÝCH DRUHŮ ČSSR (V. Baruš, a kol. 1989)
RYBY (PISCES, OSTEICHTHYES)
-
Mník jednovousý (Lota lota) - I
-
Úhoř říční (Anguilla anguilla) - O
OBOJŽIVELNÍCI (AMPHIBIA)
-
Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) - V
-
Skokan skřehotavý (Rana ridibunda) - E
-
Čolek obecný (Triturus vulgaris) - V
-
Skokan štíhlý (Rana dalmatina) - V
PLAZI (REPTILIA)
-
Užovka obojková (Natrix natrix) - V
SAVCI (MAMMALIA)
-
Ježek západní (Erinaceus europaeus) - V
-
Rejsec černý (Neomys anomalus) - R
-
Vydra říční (Lutra lutra) - E
-
Netopýr vodní (Myotis daubentoni) - I
-
Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) - V
-
Veverka obecná (Sciurus vulgaris) - V
PTÁCI (AVES)
Samec (M), samice (F)
-
1 – ČÁP BÍLÝ (Ciconia ciconia)
-
2 – VOLAVKA POPELAVÁ (Ardea cinerea)
-
3 – KVAKOŠ NOČNÍ(Nycticorax nycticorax)dospělý a mladý pták
-
4 – KOLIHA VELKÁ (Numenius arquata)
-
5 – POŠTOLKA RUDONOHÁ(Falco vespertinus) samec a samice
-
6 – MANDELÍK HAJNÍ (Coracias garrulus)
-
7 – LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) dospělý a mladý pták
-
8 – KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus)
-
9 – DŘEMLÍK TUNDROVÝ (Falco columbarius) samec a samice
-
10 – BUDNÍČEK MENŠÍ (Phylloscopus collybita)
-
12 – SKOREC VODNÍ (Cinclus cinclus)
-
14 – BŘEHULE ŘÍČNÍ (Riparia riparia)
-
15 – MOUDIVLÁČEK LUŽNÍ ( Remiz pendulinus) s hnízdy
-
16 – POTÁPLICE SEVERNÍ (Gavia arctica)
-
17 – POTÁPLICE MALÁ (Gavia stellata)
-
18 – ŽLUVA HAJNÍ (Oriolus oriolus) samec (M) a samice (F)
-
19 – SLAVÍK OBECNÝ (Luscinia megarhynchos)
-
20 – LEJSEK BĚLOKRKÝ (Ficedula albicollis)
-
21 – LEJSEK ČERNOHLAVÝ (Ficedula hypoleuca)
-
22 – PĚVUŠKA MODRÁ (Prunella modularis)
-
24 – PĚNICE VLAŠSKÁ (Sylvia nisoria)
-
25 – PĚNICE SLAVÍKOVÁ (Sylvia borin)
-
26 – PĚNICE ČERNOHLAVÁ (Sylvia atricapilla)
-
27 – PĚNICE POKŘOVNÍ (Sylvia curruca)
-
28 – SLAVÍK MODRÁČEK STŘEDOEVROPSKÝ(Luscinia svecica
-
cyanecula)
-
29 – SLAVÍK MODRÁČEK TUNDROVÝ (Luscinia svecica svecica)
-
30 – KONIPAS HORSKÝ (Motacilla cinerea)
-
31 – KONIPAS BÍLÝ (Motacilla alba)
-
32 – BĚLOŘIT ŠEDÝ (Oenanthe oenanthe)
-
33 – LINDUŠKA ÚHORNÍ (Anthus campestris)
-
34 – LINDUŠKA LUČNÍ (Anthus pratensis)
PLŽI (GASTROPODA) A MLŽI (BIVALVIA)
-
11 – OKRUŽÁK PLOSKÝ (Planorbarius corneus)
-
12 – VELEVRUB MALÍŘSKÝ (Unio pictorum)
-
13 – PLOVATKA BAHENNÍ (Lymnaea stagnalis)
-
14 – ŠKEBLE RYBNIČNÁ (Anodonta cygnea)
-
16 – PLOVATKA NADMUTÁ (Lymnaea auricularia)
-
17 – PLOVATKA VĚŽOVITÁ (Lymnaea turricula)
-
18 – ŠKEBLE ŘÍČNÍ (Anodonta anatina)
-
19 – HRACHOVKA OBECNÁ (Pisidium casertanum)
-
20 – BAHNIVKA RMUTNÁ (Bithynia tentaculata)
-
21 – TERČOVNÍK VROUBENÝ (Planorbis planorbis)
KORÝŠI (CRUSTACEA)
-
15 – RAK BAHENNÍ (Astatus leptodactylus)
Autoři textů jsou: Ing. Zdeněk Vitáček, Ing. Marta Knauerová, RNDr. Petr Kuhn, CSc. Všichni jsou zaměstnanci Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě (přírodovědné oddělení) – jednoho z partnerů na Zelené cyklomagistrále Ploučnice.