Řeka Ploučnice a příroda v okolí

Řeka Ploučnice

Ploučnice je pravostranný přítok Labe, do něhož se vlévá v Děčíně ve výši 121,4 m nad mořem a plocha jejího povodí činí 1 194km2. V pojmenování řeky není dosud jednoty: v některých mapách je jménem Ploučnice označován její tok až od výtoku z Horecké nádrže u Stráže pod Ralskem, někdy dokonce jen od soutoku s Panenským potokem v Mimoni. Ani v názorech na její pramen nepanuje jednota. Od ústí do Labe je nejvzdálenější pramen na ještědském svahu nad Horními Pasekami v nadmořské výšce přibližně 750 m n. m. Tento pramen, je ve vzdálenosti asi 108 km od ústí, z něho vytékající, někdy Janovodolským potokem nazývaný potůček, však v sušších částech roku vysýchá. Proto je běžně za pramen Ploučnice považována tůň u Osečné v nadmořské výšce 385 m, ležící těsně u Jenišovského rybníka. Pramenná tůň je od ústí v Děčíně vzdálena asi 103 km. Z jejího tmavého dna tryská několik (až dvacet) pramenů s vířícím pískem, obklopených nápadnými světlými písčitými skvrnami a voda z ní teče do přímo navazujícího Jenišovského rybníka. Vydatnost pramenů je taková, že v úseku toku od Osečné do Lázní Kundratic stačila k pohonu několika mlýnů.

Výškový rozdíl asi 263 m mezi pramennou tůní a ústím do Labe je tedy poměrně malý, průměrný relativní spád je jen 2,56 ‰. Řeka má mimoto poněkud neobvyklé spádové poměry: v horním toku pod Osečnou má spád až 33,8 ‰, v dolním toku západně Žandova pak přibližně 7 ‰. Ve střední části toku však spád klesá v průměru na asi 0,8 ‰, v úseku mezi Hradčany a Českou Lípou dokonce na 0,6 ‰. Ploučnice se tu v četných meandrech vine širokou údolní nivou s hojnými zamokřenými úseky. Řečiště je na obou stranách lemováno vyvýšenými břehovými valy. Při vysoké hladině řeky vybřežená voda se po opadnutí proto nemůže stahovat zpět do řečiště a odtékat, takže mezi meandry vznikají četné trvale zamokřené plochy. Obyvatelé se tento stav snažili napravovat četnými odvodňovacími kanály, to se jim však ani dříve příliš nedařilo a sklízeli na zdejších zamokřených lukách zpravidla jen podřadnou píci. Dnes jsou tyto kanály zarostlé, často zasypané nebo přeložením meandrů od řečiště oddělené a svoji funkci plnit nemohou, takže velká část údolní nivy zůstává trvale zamokřená, v některých místech se v ní udržuje volná vodní hladina.

Již v minulých stoletích byl tok Ploučnice lidskou činností silně pozměňován. Podél celého toku byly budovány náhony k mlýnům a rybníky zajišťující pro ně pohonnou vodu i v letním období, úpravy se však neomezovaly jen na tato poměrně malá vodní díla. Postupně bylo v údolí vybudován mnoho rybníků. Pravděpodobně již koncem 16. století vznikla velká soustava vodních děl k pohonu železných hamrů v Chrastné, Břevništi, Hamru a Novinách. Nad prvním dílem,  Chrastenským rybníkem byla k tomu na Ploučnici zřízena propusť, kterou se nadbytečná voda dala odvádět z Ploučnice asi 3,5 km dlouhým umělým korytem, zvaným “Heidegraben”, do Hamerského rybníka. Ten byl asi původně založen právě k pohonu hamru v nynější obci Hamr. Odtud pak voda směřovala zpět do Ploučnice, tekoucí údolím severně Stráže, kde se otáčela k jihu. Za Stráží do ní ústil náhon Strážského mlýna, mohutné roubené stavby, stržené teprve v 80. letech minulého století. Těmito vodními díly se průtok Ploučnice výrazně snižoval a podle pověstí  mlynáři například v České Lípě pro nedostatek vody v Ploučnici často nemleli. Během 18. až 19. století pak bylo mnoho těchto rybníků vrchností rušeno a zbývají z nich již jen nápadné hráze v polích, např. ve Velkém Grunově.

V lukách pod Hamerským rybníkem nad Stráží p. Ralskem byla před první světovou válkou postavena první z plánovaných protipovodňových nádrží na Ploučnici nad Stráží p. Ralskem, zvaná dnes “Horka”, “Horecká nádrž”.

Další protipovodňová nádrž byla projektována v údolí mezi Ralskem a Lipkou; stará sypaná zemní hráz zde přehražuje údolí a tok Ploučnice byl z údolní nivy převeden do roklí na rozšířených geologických poruchách a do uměle vysekaných tunelů (“průrva Ploučnice”). Později zde plánoval uranový průmysl zřídit sběrnou nádrž pro vypouštěné vody z čistírny, inženýrsko-geologický průzkum však ukázal, že údolí Ploučnice je v těchto místech založeno v propustném pískovci a dodnes zachovaná hráz, postavená nejspíše pro pohon železného hamru v Novinách, podle inženýrsko-geologického posudku ani nebyla dokončena. Ukazují na to také zbytky náhonu, vedeného podle nynější silnice ze Stráže do Novin a přivádějícího vodu do úrovně přepadu v koruně hráze nad bývalou, dnes již zbouranou textilní továrnou.

Stavbu další protipovodňové nádrže, plánované u Veselí, která měla zatopit údolí s meandry Ploučnice až k Hradčanům, se až do druhé světové války nepodařilo zahájit. Provedena byla pouze regulace v úseku, v němž řeka protéká městem Česká Lípa.

Pohromou pro údolí Ploučnice se stal objev zvýšených koncentrací uranu v pískovcích mezi Mimoní a Hamrem. V průběhu průzkumných prací docházelo k znečisťování Ploučnice a jejích sedimentů uranonosnými vrtnými kaly, později, i když v menší míře, do vybudování řádně fungující čistírny odpadních a důlních vod ještě k znečistění nedostatečně odsedimentovaným radiobarytem. Jako součást čistícího zařízení byl rybník Pustý v Hamru přebudován na odkalovací nádrž, jako zásobní nádrž na vyčištěné technologické vody k dalšímu použití byla vybudována (nyní vypuštěná) nádrž “Ještědka”, část dřívějšího mlýnského náhonu strážského mlýna prodloužena tak, aby vyčištěné přebytečné vody byly vedeny mimo Stráže p. R. a vypouštěny do Ploučnice až jižně od města. Druhá část náhonu, vedoucí přes Stráž, byla zasypána, domky kolem něho strženy a na jejich místě postaveny panelové stavby.

Nejhůře však dopadl vlastní tok Ploučnice. Pod záminkou “ochrany obyvatel před zářením” byla Ploučnice postupně “regulována” od Hamru přes Noviny a Mimoň až k ústí Ploužnického potoka. Její přirozeně meandrující koryto bylo nahrazeno technokratickým, přímočaře nebo velkými oblouky vedeným kanálem a v části údolí před průrvou, kde Ploučnice protéká oblastí tzv. vyluhovacích polí, byly k ochraně jejího toku před případnými úniky technologických roztoků vybudovány záchytné kanály rovnoběžné s korytem řeky. Dno regulovaného koryta je tvořeno záhozem z čedičového štětu a břehy jsou vyložené čedičovými bloky, aby byl zajištěn nerušený průtok vody. Regulace byla rozdělena do několik etap od Hamru směrem po proudu k Mimoni a byla v r. 1981, kdy se pracovalo na regulaci úseku pod Novinami p. R., postižena stoletou povodní. Stavební práce byly prováděny bez zajištění proti odnosu rozvířených, radioaktivně znečistěných zemin, a tak se v konečném efektu pod posledním regulovaným úsekem, kde se v meandrujícím, regulačními zásahy nepostiženém korytě, prudce snižuje rychlost proudění vody (v místech od konce regulace až za most nové silnice v Borečku) usazováním jemného radioaktivně znečistěného kalu vytvořila tzv. centrální deponie radioaktivity. Úseky meandrů mimo regulované koryto, zejména pod Mimoní, ač také zasažené znečištěním, byly ponechány nevyčištěné a uzavřeny na způsob mrtvých ramen. Srovnávací studie biologie Ploučnice před a po regulaci, provedené Vodohospodářským ústavem TGM v Praze-Podbabě zjistila podstatné snížení počtu druhů i organismů žijících v řece, což bylo vysvětleno jako důsledek radioaktivního znečistění.

Rozsah radioaktivního znečistění toku a údolní nivy Ploučnice byl zjišťován společným projektem Povodí Ohře a Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze-Podbabě a rozsah znečistěného území stanoven měřeními na náhodně vybraných profilech přes údolní nivu na 656 ha z celkové plochy necelých 1000 ha. Podrobné terénní měření úrovně radioaktivního znečistění v pravidelné síti, prováděné státním podnikem DIAMO, však ukázalo, že skutečný rozsah znečistěných ploch se rovná pouze několika procentům tohoto rozsahu a že zvýšené úrovně radioaktivity jsou vázány převážně bezprostředně na břehové valy a dosahují zpravidla rozměrů nanejvýše několika desítek metrů v průměru.

Dalšímu pokračování regulace zabránila jednak existence vojenského prostoru, jednak zhroucení komunistického režimu, kdy pro Povodím Ohře projektované pokračování regulace mezi Č. Lípou a Stružnicí již nebyly státem poskytnuty potřebné finance. Provedena byla již jen regulační stavba menšího rozsahu v oblasti dvou meandrů Ploučnice od Žízníkovského mostu směrem k České Lípě, kde měly být vyzkoušeny různé, přírodě bližší způsoby zpevňování břehů.

 

RYBY, OBOJŽIVELNÍCI, PLAZI, SAVCI

 

A) DRUHY BEZ ZVLÁŠTNÍ OCHRANY

RYBY (PISCES, OSTEICHTHYES)

  • Candát obecný (Stizostedion lucioperca) – nasazován, omezený výskyt

  • Jelec proudník (Leuciscus leuciscus) – nasazován, omezený výskyt

  • Jelec tloušť (Leuciscus cephalus) – nasazován, hojnější

  • Karas obecný (Carassius carassius) - hojný

  • Perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus) – nasazován, hojný

  • Plotice obecná (Rutilus rutilus) – nasazována, hojná

  • Pstruh obecný potoční (Salmo trutta + Morpha fario) –  nasazován, ojedinělý výskyt

  • Mřenka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus) – omezený výskyt

  • Cejn velký (Abramis brama) – nasazován, hojný

  • Cejnek malý (Blicca bjoerkna) – nasazován, omezený výskyt

  • Hrouzek obecný (Gobio gobio) – hojný

  • Kapr obecný – všechny formy (Cyprinus carpio) – nasazován, omezený výskyt

  • Lín obecný (Tinca tinca) – nasazován, omezený výskyt

  • Okoun říční (Perca fluviatilis) – hojný

  • Slunka obecná (Leucaspius delineatus) – hojná

  • Štika obecná (Esox lucius) – hojná

  • Ježdík obecný (Gymnocephalus cernus) – omezený výskyt

  • Tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix) – nasazován, ojedinělý výskyt

  • Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) – nasazován, ojedinělý výskyt

  • Úhoř říční (Anguilla anguilla) – nasazován, méně hojný

OBOJŽIVELNÍCI (AMPHIBIA)

  • Skokan hnědý (Rana temporaria)

SAVCI (MAMMALIA)

  • Krtek obecný (Talpa europaea)

  • Ježek  západní  (Erinaceus europaeus)

  • Rejsek obecný (Sorex araneus)

  • Rejsek malý (Sorex minutus)

  • Rejsec černý (Neomys anomalus) současný stav populace nejasný

  • Rejsec vodní (Neomys fodiens)

  • Bělozubka šedá (Crocidura suaveolens)

  • Netopýr vodní (Myotis daubentoni)

  • Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus)

  • Norník rudý (Clethrionomys glareolus)

  • Hryzec vodní (Arvicola terrestris)

  • Hraboš mokřadní (Microtus agrestis)

  • Hraboš polní (Microtus arvalis)

  • Ondatra (Ondatra zibethicus)

  • Myšice temnopásá (Apodemus agrarius)

  • Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus)

  • Potkan (Rattus norvegicus)

  • Myš domácí (Mus musculus)

  • Kuna skalní (Martes foina)

  • Lasice kolčava (Mustela nivalis)

  • Liška obecná (Vulpes vulpes)

  • Zajíc polní (Lepus europaeus)

  • Srnčí zvěř (Capreolus capreolus)

 

B) DRUHY ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DLE PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKY MŽVP č. 395/1992 Sb.

DRUHY KRITICKY OHROŽENÉ

OBOJŽIVELNÍCI (AMPHIBIA)

  • Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) – výskyt omezený

  • Skokan skřehotavý (Rana ridibunda) – výskyt hojný

DRUHY SILNĚ OHROŽENÉ

OBOJŽIVELNÍCI (AMPHIBIA)

  • Čolek obecný (Triturus vulgaris) – výskyt omezený

  • Skokan štíhlý (Rana dalmatina) – výskyt omezený

PLAZI (REPTILIA)

  • Ještěrka obecná (Lacerta agilis) – výskyt omezený

  • Slepýš křehký (Anguis fragilis) – výskyt hojný

SAVCI (MAMMALIA)

  • Vydra říční (Lutra lutra) – výskyt ojedinělý

DRUHY OHROŽENÉ

RYBY (PISCES, OSTEICHTHYES)

  • Mník jednovousý (Lota lota) – uměle nasazován, výskyt ojedinělý

  • Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) – současný stav populace není znám

OBOJŽIVELNÍCI (AMPHIBIA)

  • Ropucha obecná (Bufo bufo) – výskyt hojný

  • Kuňka ohnivá (obecná) (Bombina bombina) – výskyt omezený

PLAZI (REPTILIA)

  • Užovka obojková (Natrix natrix) – výskyt hojný

SAVCI (MAMMALIA)

  • Veverka obecná (Sciurus vulgaris) – výskyt omezený

 

C) DRUHY ZAŘAZENÉ V ČERVENÉM SEZNAMU OHROŽENÝCH A VZÁCNÝCH DRUHŮ ČSSR (V. Baruš, a kol. 1989)

RYBY (PISCES, OSTEICHTHYES)

  • Mník jednovousý (Lota lota) - I

  • Úhoř říční (Anguilla anguilla) - O

OBOJŽIVELNÍCI (AMPHIBIA)

  • Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) - V

  • Skokan skřehotavý (Rana ridibunda) - E

  • Čolek obecný (Triturus vulgaris) - V

  • Skokan štíhlý (Rana dalmatina) - V

PLAZI (REPTILIA)

  • Užovka obojková (Natrix natrix) - V

SAVCI (MAMMALIA)

  • Ježek  západní  (Erinaceus europaeus) - V

  • Rejsec černý (Neomys anomalus) - R

  • Vydra říční (Lutra lutra) - E

  • Netopýr vodní (Myotis daubentoni) - I

  • Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) - V

  • Veverka obecná (Sciurus vulgaris) -  V

 

PTÁCI (AVES)
Samec (M), samice (F)

  • 1 – ČÁP BÍLÝ (Ciconia ciconia)

  • 2 – VOLAVKA POPELAVÁ (Ardea cinerea)

  • 3 – KVAKOŠ NOČNÍ(Nycticorax nycticorax)dospělý a mladý pták

  • 4 – KOLIHA VELKÁ (Numenius arquata)

  • 5 – POŠTOLKA RUDONOHÁ(Falco vespertinus) samec a samice

  • 6 – MANDELÍK HAJNÍ (Coracias garrulus)

  • 7 – LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ (Alcedo atthis) dospělý a mladý pták

  • 8 – KUKAČKA OBECNÁ (Cuculus canorus)

  • 9 – DŘEMLÍK TUNDROVÝ  (Falco columbarius) samec a samice

  • 10 – BUDNÍČEK MENŠÍ (Phylloscopus collybita)

  • 12 – SKOREC VODNÍ  (Cinclus cinclus)

  • 14 – BŘEHULE ŘÍČNÍ (Riparia riparia)

  • 15 – MOUDIVLÁČEK LUŽNÍ ( Remiz pendulinus) s hnízdy

  • 16 – POTÁPLICE SEVERNÍ (Gavia arctica)

  • 17 – POTÁPLICE MALÁ (Gavia stellata)

  • 18 – ŽLUVA HAJNÍ  (Oriolus oriolus) samec (M) a samice (F)

  • 19 – SLAVÍK OBECNÝ  (Luscinia megarhynchos)

  • 20 – LEJSEK BĚLOKRKÝ  (Ficedula albicollis)

  • 21 – LEJSEK ČERNOHLAVÝ  (Ficedula hypoleuca)

  • 22 – PĚVUŠKA MODRÁ (Prunella modularis)

  • 24 – PĚNICE VLAŠSKÁ (Sylvia nisoria)

  • 25 – PĚNICE SLAVÍKOVÁ  (Sylvia borin)

  • 26 – PĚNICE ČERNOHLAVÁ  (Sylvia atricapilla)

  • 27 – PĚNICE POKŘOVNÍ  (Sylvia curruca)

  • 28 – SLAVÍK MODRÁČEK STŘEDOEVROPSKÝ(Luscinia svecica

  • cyanecula)

  • 29 – SLAVÍK MODRÁČEK TUNDROVÝ (Luscinia svecica svecica)

  • 30 – KONIPAS HORSKÝ (Motacilla cinerea)

  • 31 – KONIPAS BÍLÝ (Motacilla alba)

  • 32 – BĚLOŘIT ŠEDÝ (Oenanthe oenanthe)

  • 33 – LINDUŠKA ÚHORNÍ (Anthus campestris)

  • 34 – LINDUŠKA LUČNÍ (Anthus pratensis)

 

PLŽI (GASTROPODA) A MLŽI (BIVALVIA)

  • 11 – OKRUŽÁK PLOSKÝ (Planorbarius corneus)

  • 12 – VELEVRUB MALÍŘSKÝ (Unio pictorum)

  • 13 – PLOVATKA BAHENNÍ (Lymnaea stagnalis)

  • 14 – ŠKEBLE RYBNIČNÁ (Anodonta cygnea)

  • 16 – PLOVATKA NADMUTÁ (Lymnaea auricularia)

  • 17 –  PLOVATKA VĚŽOVITÁ (Lymnaea turricula)

  • 18 – ŠKEBLE ŘÍČNÍ (Anodonta anatina)

  • 19 – HRACHOVKA OBECNÁ (Pisidium casertanum)

  • 20 – BAHNIVKA RMUTNÁ (Bithynia tentaculata)

  • 21 – TERČOVNÍK VROUBENÝ (Planorbis planorbis)

 

KORÝŠI (CRUSTACEA)

  • 15 – RAK BAHENNÍ (Astatus leptodactylus)

 

Autoři textů jsou: Ing. Zdeněk Vitáček, Ing. Marta Knauerová, RNDr. Petr Kuhn, CSc. Všichni jsou zaměstnanci Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě (přírodovědné oddělení) – jednoho z partnerů na Zelené cyklomagistrále Ploučnice.